Štědrý den

Tento článek je třetím úkolem projektu Winter Reading, pořádný Kouzelnou klubovnou.
Projekt skončil 31.12 2014, a já na to krapet pozapomněla, tak to zveřejňuju až teď

Úkolem bylo nějak ztvárnit Štědrý den.

___

Z rádia v kuchyni tiše zní koledy. V obýváku je skoro tma a jediným zdrojem světla jsou světýlka na stromečku. Okno je otevřené a přináší dovnitř zimu spolu s čerstvým vzduchem. Za okny sněží. Velké vločky vypadající jako vata se pomalu snášejí k zemi. Venku je tma, ale ne tak docela. Sníh vždycky způsoboval, že tma vlastně není.

Vedle stromečku stojí maličká holčička oblečená ve svátečních šatičkách, sledující padající vločky. Má co dělat aby netrpělivostí neposkakovala, aby vyčkala až se dokončí všechny přípravy.

Tou dívenkou jsem já. Jsem zase malé děvčátko plné snů, věřící na kouzla a zázraky.

Někde v dálce slyším cinkot rolniček, a možná to byla jen má představa, ale já vím že Ježíšek je již na cestě. Pravděpodobně zrovná rozdává dárky dětem na opačné straně města. Než dorazí k nám bude ještě nějakou dobu trvat – tak dlouho že ještě stihneme povečeřet – ale já vím že nakonec příjde.

Maminka v kuchyni smaží kapra a přitom si zpívá koledy spolu s rádiem. Táta hledá kravatu, která by se mu hodila ke košili. Štědrovečerní večeře začne za chvíli, a poté již Ježíšek příjde, aby splnil všechna má přání.

A možná se mi letos dokonce poštěstí a já ho zahlédnu.