středa 15. května 2013

Animefest 2013, sobota 11. 5

Malý report z mé návštěvy Animefestu.
Omlouvám se, jestli zním zachmuřeně, depresivně a vůbec ne tak vesele jak bych měla (protože AF bylo fakt úžasné!), ale já prostě momentálně nemám náladu. Dozvěděla jsem se něco, co... Modlím se, aby to byl jen hloupý vtip. Protože prostě... Ale s těmahle věcma se nežertuje, takže... Bože! 
Uh, tohle probereme jindy. A možná taky ne.

AF 2013
Mé dobrodružství aneb sobotní návštěva Animefestu začalo velice pozitivně už ve chvíli, kdy jsem vylezla z kolejí a šlápla do první kaluže kterou jsem potkala.
Sranda. Naštěstí mi nenateklo do boty.


Měla jsem v plánu se ve vlaku učit. Jakože ony to byly skoro dvě hodiny jízdy, a mě značně hořelo za patama, v úterý zkouška, že jo. Tak jsem si přibalila kartičky se znakama.
Hned v Olomouci přistoupila partička "dětí", které zabraly celé kupéčko, a byli strašně hluční, takže z učení nebylo samozřejmě nic. Navíc jsem tam málem usnula.
Jeden z těch týpků vykládal, že četl 50 odstínu šedi. Bylo mu možná sedmnáct. Jakože... Zažila jsem, že kluk četl Twillight (dokonce ho mám na svědomí já, haha). Ale Fifty shades of Grey? Já se nedostala přes první kapitolu.

Vystoupila jsem na brňenském nádraží, vlezla do podchodu, a okamžitě se málem ztratila. Nechápu, jak jsem někdy mohla nadávat na Ostravu, fakt ne.
Cílem bylo dohrabat se k informační ceduli a setkat se s Klášou. Nakonec se zadařilo, ale ale... Děsivé bludiště to tam je.

S Klášou jsme se úspěšně našly a následovalo pobavení/podivení nad velikostí a cenou brněnských jízdenek na šalinu. Zaprvé: Jsem dvojnásobně velké než ty olomoucké. Zadruhé: v Brně 20 korun na patnáct minut. V Olomouci 14 korun na hodinu. Tady je něco špatně.

No tak jsme dojeli na Výstaviště, cestou jsme potkali slečnu, ktera se díky svému cosplayi nemohla ani vejít do busu (výškově).
Na místě všichni vypadali jakože spí, což bylo taky hodně vtipné.

*nikdy by jste nevěřili, jak těžké bylo narvat si na hlavu tu zpropadenou čelenku* Navíc jsem v průběhu dne přišla na to, že je příliš široká.

Půl dne jsme strávili lítáním po stáncích. Byla jsem si naprosto jistá tím, že si chci přivést pořádné suvenýry.  Ale pořádný. Zkuste si tam ovšem vybírat, když na vás vykukují ze všech stran tak úžasné věci. Polštáře, plyšáci, figurky a já nevím co. Pak jsem zahlídla na jednom plakátu Echizena a následně se tím hrabala hodinu, abych našla nějaký pěknější. Mám 4. Jsem na sebe hrdá. Fotky níže.

V jednom stánku prodával spolužák. Prej:
"A z čeho to máš cosplay?"
"Prince of tennis"
"Ah, vážně? My tady máme tričko Prince of tennis. A kšiltovku. A polštář, nechceš polštář?"

Děláš si ze mě srandu?  Ano, Fuji by sice stál za hřích, ale za tu cenu?  Nejsem miliardář. Pfff.

Někdy kolem půl jedenácté jsme vylezly na vzduch. Zrovna nepršelo a bylo přijatelně, tak jsme se posadily na schody a seděli a divili se tomu, že je tak málo hodin.
Pak jsem se rozhodla počkat na Christine, a holky mezitím šly na přednášku, přičež se mi následně úplně ztratily.

No, takže jsme s Christine našly místo na sezení a tam seděly a příležitostně fotily (teda ona fotila) kolemjdoucí.Takhle jsme vrazily do celé party z KuroBasu. Já zírala. Byli bílí a zároveň krásně barevní. Wow wow wow. Najednou jsem zatoužila to dokoukat :D
Perfection.

Pak jsem stála ve frontě na cosplay soutěž a následně jsem přišla na to,  že to nemá cenu, tak jsem se znova vydala hledat holky.
Pro změnu úspěšně.

Byly jsme se mrknout na origami, ale bylo tam moc lidí a strašný vzduch.
Pak jsme šly na cosplay divadlo. Ještě někdy budu hodinu stát ve frontě.
Navíc, mě ty scénky přišly značně... pochybné. Ono to má asi co dělat s tím, že neznám fandomy, ale stejně mi nějak unikaly pointy.

No. Pak jsme další dlouhý čas čekaly s Klášou frontu na nudle, a pak jsme zbývající čas proseděly na stolku u šaten.
Mimochodem jíst nudle hůlkama je fakt zážitek. Ale byly výborné.
A pak bylo na čase jít na vlak a domů/respektivě na kolej.
Tak, a asi jsem na něco zapomněla, ale teď si už nevzpomenu na nic.

Domů jsem dojela v neděli ráno, utahaná jak něco, ale happy.

A stále jsem se nedozvěděla výsledky té FF soutěže a víte co? Pěkně mě to štve.


No takže tak.

3 komentáře:

  1. Nyaaaa!!!! Ani se nedivim, žes jí toho samuraje nechtěla dát, toho bych čapla a nepustila, hahahaaaaaa!!! Bylo to supr čupr :D

    OdpovědětVymazat
  2. oh kuroko no basuke yess yes prince of tennis yes yess
    oh ten samurai..není z Hakuouki? yess yess I like :D
    cosplay nice, lčánek nice I like this post hahaha /sorry

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hahahahaha
      Ty seš v pěkném stavu, co? :D :D
      A jo, ten samuraj je fakt z Hakuouki, dokonce to je hlavní hrdina, ale jak se jmenuje... A jsem líná googlit, takže asi tak.

      Vymazat