Druhej semestr...

Zdarec.
Tak mi začal druhý semestr mého prvního ročníku.
Musím říct, že jsem si toho pomalu nevšimla, jelikož jsem stejně trávila v Olomouci všechen čas kvůli zkouškám.
Nutno podotknout, že jsem při zkouškách pohnojila všechno, co šlo.
Hlavně japonštinu.
Jsem v krizi, ale nechce se mi to rozebírat.



Nový semestr začal celkem pěkně. Hned při pondělku mi odpadla hodina, takže jsem jela až v úterý ráno. Při té příležitosti jsem se poprvé projela Leo Expresem, a upřímně, na to, jak se vychvalujou to bylo nic moc. Strašně málo místa  a zavazadlový prostor byl moc vysoko.

Můj rozvrh vypadá asi tak, že v pondělí mám hodinku japonštiny, v úterý přednášku o Etiketě komunikace s japonci, ve středu literaturu, pak přednášku o současné japonské společnosti. Ve čtvrtek Dějiny myšlení/anebo etiketu obchodního styku, a konverzaci, a v pátek znaky a japonštinu. Samozřejmě zase do půl páté.
A vlaky jezdí tak blbě, že si říkám, že by bylo lepší ani nejezdit domů.

Zatím v pohodě, ale proboha... Třikrát jsem slyšela větu: "A na příští týden si přečtěte tohle..." Děsí mě to, upřímně řečeno. vážně budu muset něco dělat, a bude toho dost, a to nepočítám, že mám obrovské problémy s japonštinou jako takovou.
Uf.
Ale myslím si, že to bude fajn.

V úterý večer byla chlastačka, na "zahájení" nového semestru. úspěšně jsem se jí nezúčastnila. Druhý den jsem zjistila, že se tam asi děly divné věci, jelikož můj spolužák má najednou fanklub s oficiální facebookovou stránkou. Proč ne, že

Někdy ve středu jsem koukala na Seigaku Farewell party (a asi se dočkáte pár keců i s screenshotama. Pokud neusnu, nebo mě nepopadne nálada dělat něco jiného).
Dospěla jsem k závěru, že to moc prožívám. A zkuste si brečet prožívat fangirlingový záchvat, když máte dvě spolubydlící spolu s vámi v relativně malé místnosti, že.
Ono totiž nechat Golden Pair zpívat Yume no Tsunage je trošičku... No, řekněme, že je to dokonalé, ale hrne mi to slzy do očí. A to jsem říkala už u DL 2011. Ne že bych byla takový magor zrovna do těhle dvou, ale stejně...
A SanaYuki, samozřejmě.
Hoši, já vás miluju.



No. takže nevím, co jsem to vlastně chtěla napsat.
Dobrou noc