Edwarde...

Básnička, kterou mohla napsat Bella Edwardovi, když v Novém měsíci odešel.

Edwarde

Edwarde, Edwarde, proč jsi mě opustil?

Edwarde, Edwarde, kde jsi?

Vidím kolem sebe jenom lesy.

Nic než lesy.

Edwarde, kde jsi?

Edwarde, proč jsi mě opustil?

smutek a žal mě rmoutí,

srdce se mi podivně kroutí.

Edwarde, kde jsi?

Připadám si jako bych umřela,

Ach Edwarde, to jsem nechtěla.

A všude jen ty lesy

Edwarde, Edwarde, kde jsi?

Edwarde, proč už mě nemáš rád?

Dala jsem ti všechno, co jsem ti jen mohla dát.

lásku, lidský život jsem chtěla obětovat.

Však teď mě obklopují lesy.

Edwarde, Edwarde, kde jsi?

Jenom ve tvém náručí,

jsem byla opravdu v bezpečí.

Však teď tvá náruč zmizela.

Já se ztrácím v mlze docela.

Edwarde, Edwarde, kde jsi?

Obklopují mě lesy.

V noci jsem tak sama.

Edwarde, kde jsi?

Edwarde, Edwarde, miluju tě,

mé srdce je jenom tvé.

Vzal sis ho s sebou do dáli,

mé oči by teď jenom plakaly.

Edwarde, kde jsi?

nechci vidět ty lesy, v noci

Kde jsi? Proč jsi odešel?

Já...bohužel...či bohudík,

ztratila jsem se v hlubině,

ty jsi na tom nevinně.

Však mé přání jediné:

Vrať se,

minulost, ta pomine.

Edwarde, Edwarde, kde jsi?

Vůně tvé kůže, tvůj sladký dech,

cítím v té hlubině jen hořský vzdech.

Tvůj sladký polibek,

vždycky mě omámil,

všechen čas s tebou bych strávila líbáním.

Však teď tvé sladké rty zmizely.

Mé myšlenky by se v hořkosti ztrácely.

Mé myšlenky se v hořkosti a smutku ztrácí,

slzy v očích mě nutí k pláči.

Oči mě pálí, chce se mi spát,

Já, která se chtěla všeho vzdát.

Pro lásku, pro tebe, tvou náruč, tvoje rty...

Neběžíš mi ale v ůstrety.

Edwarde, Edwarde, kde jsi?

Všude jen ty lesy.

Proč už mě nemiluješ?

Proč už mě nemáš rád?

Co víc jsem ti měla dát?

než lásku svou,

chtěla jsem být navždy tvou.

Vezmi si mě,

vždyť už jsem tvá,

jsi ten jediný, komu jsem se chtěla vzdát.

Však teď, kde jsi?

lesy, temné lesy.

Edwarde, kde jsi?