Poslední tanec

Jeho dlaň se zvedla do výšky, když ji lehce roztočil. Tiše se smála, alespoň na okamžik byla šťastná.

Po dokončení otočky se k němu přitulila a tvář si položila na jeho rameno. On ji k sobě pevněji přivinul a zavřel oči. Jen tak lehce se pohybovali v rytmu náhle pomalé hudby.

S nevysloveným přáním, aby tahle chvíle nikdy neskončila, jí přitiskl rty do vlasů v drobném polibku.

Zvedla k němu zrak a jejich oči se setkaly. Bylo v nich tolik lásky… Lásky a nenaplněné touhy… Něčeho, co zde bylo již velmi dlouho, a vždycky to tady bude…

Jenže je to zakázáno… Tenhle tanec je poslední příležitostí být spolu, dát si alespoň trochu najevo to, co stejně oba vědí…

Říká se, že oči jsou okna do duše a pro tyhle dva to platí dvojnásob… Jediným pohledem jakoby splynuli v jednu bytost… Jediným tancem jakoby odevzdali své srdce, svou duši, tomu druhému.
Možná že někdy v budoucnu jim budou stékat slzy pro jejich nenaplněnou lásku, ale tenhle, byť naprosto poslední tanec, se jim navždy vryje do paměti…