pondělí 31. prosince 2012

Shrnutí jedné kapitoly

Rozhodla jsem se prohrabat se archivem na blogu a na tumblru, a taky deníčkem (při čemž jsem se asi třikrát rozbrečela)  a pokusila jsem se shrnout, co se dělo v tomto roce. Jsou to jen takové útržky, mnohdy to beztak nedáva moc smysl, ale co už...




Leden
Leden se nesl v duchu 'mám u něj šanci, nemám u něj šanci', což pokračovalo následující půlrok. Stále jsem se nerozhodla, zda to bylo dobře nebo špatně, zakoukat se zrovna do Něj, ale víme jak to chodí. Já, šedá myška, jsem se musela zamilovat do týpka, který je rád středem pozornosti, a kolem kterého se točí snad všechna děvčata z okolí. A přesto jsem si v jeho blízkosti připadala vyjímečná.
V lednu se náš "vztah" začal vyvíjet tím směrem, že to vypadalo, že z toho nakonec něco bude. Anebo jsem si to alespoň myslela. A myslela jsem si to po následující půl rok. Naivka.
Všichni asi víte, o kom mluvím. Namlela jsem se o něm dost. Za tu dobu jsem nevymyslela, jak bych ho mohla na blogu nazývat, a teď je už to těžce zbytečný, ale... Říkejme mu Edward. Mám pro to své důvody a jistý třpytící se upír s tím má cosi společného, ačkoli ne zcela v tom smyslu, který všechny napadne. Je to dlouhá historie táhnoucí se... tři roky zpátky, a možná bych z toho mohla někdy napsat román. Jo, to by bylo supr..



 Začátek roku se také nesl v těžce fangirlingovém duchu. Snaha porozumět tomu, o co že v tom Pinocchiovi jde, a taky to, co to ti hoši ze Super Handsome Live melou.

Někde mezi tím chcípl megaupload, což byla celkem tragédie. Ale upřímně, žijeme i bez něj, ne? Relativně (včera chtěla stáhnout film. Samozřejmě všechny linky na MU)

Někdy koncem ledna mi doktoři zjistili astma, a Yuyovy písničky jsou čím dál divnější.


Únor
V tomto měsíci jsem si dovolila svou první párty s přespáním a alkoholem.
Spolužák pořádal pařbu u něj na chatě. Já jsem se málem bála zeptat našich, jestli tam můžu. A překvapivě s tím neměli problém. Tu noc jsem pila opravdu hodně, nejvíc ve svém životě (do tehdy), a nakonec mi ani nebylo špatně. Což se o ostatních říct nedá.
Přijedu si domů a zjistím, že se nám barák mezitím proměnil v mražák (odešlo nám topení). To nebylo moc příjemné.


Březen
Tolik pláče, tolik slzí... A všechno jenom kvůli němu. A všechno zbytečně (?)

Někde tady sahají počátky Tenimyu mánie... A můžou za to v podstatě Dai-chan a Mao-kun, jelikož díky sledování všeho s nima jsem viděla Dream Live 5th... A zůstala zírat s otevřenou pusou, když slyšela/viděla ten SanaYuki duet na konci. Sorry hoši, ale více zavádějící to být nemohlo, že?

A mě vždycky, vždycky pobaví, jak tam na pozadí řvou fanynky, když se tam Sanada objeví. Jakoby to všichni stejně nevěděli. A pan Samuraj to absolutně zabil svým komentářem.
*neodbočuj od tématu, tohle si nechej na jindy, neodbočuj od tématu...*

Ten podělaný ples... Krabička vyhraná v tombole stále skrývá obal od bonbónu... A vůně parfému nutí potlačovat slzy...

Stresování se před maturou dva měsíce dopředu. Zbytečně, že?

Duben
Na mém tumblru stále převládá Takumi-kun, ale občas se zde mihne No.6 a na konci měsíce se zde objevuje také Ouji a Kane-chan... jak moc s tím má společného to, že Kane-chan a Mao-kun hráli spolu v PeaceMakerovi?

14.dubna Kurz k přijímačkám v Brně. Ne že by mi v konečném důsledku k něčemu byl.


Květen
V tomto měsíci se můj Tumblr stává značně rozmanitějším...

Taky jsem si stáhla Kruh. Dosud jsem to neviděla. A vážně bych už to měla udělat. Není času. Tehdy nebylo, stále není.

Seven days were long enough to fall in love...
Další náhodná manga (Seven Days)


Někde mezi tím vším jsem odmaturovala a úspěšně udělala příjímačky. Unbelievable. Stále nechápu jak k tomu došlo.




Červen
Začátkem června jsem oslavila 20.narozeniny. Druhá dekáda, hmm??

14. června byla na předávání maturitních vysvědčení. A tehdy jsem většinu svých spolužáků viděla naposledy. A upřímně? Až na pár vyjímek, mi to ani trochu nevadí. Měla jsem je všechny ráda, byli fajn, ale...



Červenec
 Přespávačka a D.  (neustálé poznámky o bičování a submisivitě. Doteď ne zcela chápu, co to mělo znamenat) a dovezla jsem si domů Šmudlu, svého kočičího prince.


Akce: Shlédnout všechny Tenimyu!!!!! Trvalo mi to hodně dlouho, ale zvládla jsem to!!! :D :D :D


V červenci proběhl můj první pokus shlédnout TeniPuri. Skončila jsem u deváté epizody. Závěr: Je to nudné a Echizen je spratek, který by zasloužil pár facek


Poznala jsem se Dow, dívčinou z Thajska. Je to úžasný pocit mít penfrienda z druhého konce světa. Ona je prostě úžasná.

Srpen
Srpen zahájen úžasnými třemi dny s Klášou, Bábou a Mayou. Holky, to se musí někdy brzy zopakovat!

10.8 koncert Marka Ztraceného. Zajímavý zážitek.

Přišel mi první dopis z Thajska a já byla těžce v šoku. Jak už jsem říkala, je úžasné vůbec dostat dopis, ale ještě úžasnější je, že z takové dálky.


Srpen jsem trávila těžce zabředlá ve čtení TeniPuri fanfiction.
Taky jsem spárovala Fujiho a kaktus. A ne, stále se raději neptejte na detaily.

Někde tady prohlásila Yukimuru za svého manžela. Protože proto.

Září
V září jsem vzdala jakoukoli snahu spolupracovat s blog.cz a přešla sem. A víte co? Ani trochu toho nelituju. *podělaná nová titulka blogu, díky které nejsem schopná najít nic ke čtení*

17.9 začala studovat na vysoké škole. Spousta nových věcí, zmatek, nejistota. Trvalo dlouho, než jsem si zvykla. Bydlení na kolejích, spolubydlící. Spolužáci a vůbec všechno je jinak než na střední. I přístup vyučujících. Mám pocit, že většina jich nás bere jako sobě rovné. Ne jak na střední...
Taky neustále blokace internetu, než jsem konečně pochopila, jak s tím pracovat. A že mi to trvalo.

Velká Yukimura posedlost. A stále si myslím, že Massu je trochu creepy. Trochu moc. Ale to bych zase jednou odbočila úplně někam jinam.


Říjen
Fuji na koni!
Objevila, že TeniPuri má filmy a Fuji na koni je jaksi... No, zážitek.
Taky jsem těžce začala sjíždět TeniPuri OVA. Tolik k tomu, že mě anime nebaví.

Bouřka! Ve městě jsou bouřky?
Blik, cvak, příjem.

Před mou bývalou základkou se někdo oběsil. A stále nevím detaily.

Bouya. Oh my god. A jednoho dne mi došlo, že jsem se zakoukala se do spolužáka. Údajně je zadaný. Nechová se tak. A jaksi se mi nechce nevěřit tomu, že to lehce není vzájemné.

17.10 se ztratil Šmudla. Strašně se mi po mém kočičím princi stýská.

Kamicchi!!!!!!!!! Prohlášen za to nejroztomilejší stvoření na světě. Stále si za tím stojím.

A taky si konečně dohledala slova k písničkám z Best actor series, SanaYuki. Nutno podotknout, že mi trvalo safra dlouho, než jsem si dala tu práci hledat. Nu, fangirling až na půdu. Hm.

Zrodil se nápad na fangirlingový deníček. ^^

Listopad


Snaha o NaNoWriMo. Vzdala to po dvou týdnech. Ale zase jsem se dost posunula s příběhem. Což je fajn, ale štve mě, že to stále není dokončené.

Rozjeli jsme Fangirlingový deníček

Začala koukat na TeniPuri anime. Naprosto na vážno. Po měsíci jsem někde kolem 130 epizody a celkem mě to baví.


Prosinec
Konečně, po třech měsících, jsem měla možnost vidět svojí nejlepší kámošku. Anebo když ona se rozhodla, že bude studovat medicínu na opačném konci republiky

Zkoušky, zkoušky, zkoušky. Protože proto. A do pátku musím odevzdat seminárku a ještě nemám ani téma.

SanaYuki! Kamicchi! Ken-chan!So many feels!!!!!!!!!!!!!!!

 Hehe

Tumblr je plný animaček, to znamená, že někdo už má DVD, ale stále to nikdo nikam nenahrál... Jen kdosi sestříhal písničky a nahrál je jednotlivě ve velice pochybné kvalitě. Vysvětlí mi někdo, jaký to má smysl?


~~~

No to je asi tak vše, jelikož já bych se tady začala zabývat věcma, které jsou mimo téma. Článek o novoročních předsevzetích možná zítra.

4 komentáře:

  1. Ty máš sloní paměť, na tolik věcí bych si v životě nevzpomněla XD Ten srpen stál za to, to teda :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To není pamětí, to jsem jen prolízala archiv a deníček a při tom vzpomínala :D

      Vymazat
  2. Já za sebe trvám na tom, že rok 2012 zůstane tam, kde je. Pohřbený a nenávrátitelný. To mi vyhovuje :D

    OdpovědětVymazat
  3. Musíme to zopakovat!!! XD Bylo to super :D

    OdpovědětVymazat