Samota tě obklopuje,
jako led tvými žilami proudí,
tvoje srdce na lodi smutku pluje.
Slza skápla ti po tváři,
kapička přistála na tvém polštáři,
kolem tebe je tma a temnota,
všechen smutek tvého života.
Tvé myšlenky hlubinami bloudí,
Jsi sama, pořád a vždy.
Můžeš ještě doufat, ještě si přát?
Někoho, kdo by tě v náručí chtěl hřát?
Koho bys měla ráda, kdo by tě měl rád?
Však pouze samota a osamění,
nic jiného kolem tebe není.
Chladná, ledová a zlá, jako Zimní Královna.
Můžeš ještě vidět naději?
Samota a osamění,
všechno hezké v černé změní.
Jaký je rozdíl - snění, bdění,
nic než jenom osamění.
Jediná věc všechno změní.
Láska, v té se špatné věci ztrácejí,
ta je teď tvou jedinou nadějí.
Žádné komentáře:
Okomentovat