Možná mi ukápne slzička,
slza, od zlomeného srdíčka.
Proč jsem tě navždycky ztratila,
když se mi náruč tvá tak líbila?
Pak vzpomínka se mezi sny ztratila,
moc daleko ode mě, abych ji chytila.
Tatam byl smutek, zmizelo stýskání,
jako když pírko od ptáčka
odvane vánku foukání.
Žádné komentáře:
Okomentovat