sobota 30. července 2011

30.7

こんにちわ!
Naučila jsem se přepínat klávesnici do japonštiny a jsem z toho strašně happy...

Zajímavé... člověk hledá písničku a najde k ní karaoke... To se tak často nestává... Bohužel teď nemám náladu ani tendence zpívat. Nemám kde a odmítám, aby mě kdokoli poslouchal.


Z kterého Tenimyu tohleto je?

No, jak už jsem dříve zmiňovala, v úterý jsme měli pozvané elektrikáře, aby vyměnili elektriku v pokojíku. Už od pondělka spíme všichni v jedné místnosti (máme dvojpokoják). Ještě, že je Momo na táboře... Trpím ponorkovou nemocí a nejraději bych tady všechny zavraždila.
Navíc je táta nemocný (no, už asi není). V úterý znočehonic dostal teplotu. Kdyby nebyl marod, tak už je dávno vymalováno a my bydlíme zpět v našem pokojíčku. Snad se to do konce víkendu dá dohromady. Nedá se tu hnout a nedá se nic najít. Je to značně frustrující.

Před chvilku jsem pouštěla k notebooku mamku a ona spatřila mou tapetu. Vyjádřila se velice zajímavě. Abyste rozuměli, mám tam fotku z The Game, myslím 2010, z toho závěrečného zápasu. Pětice hochů sedí na gauči: Dori, Ruito, jméno toho uprostřed si nepamatuju, Mizuta Kouki, a jeden, co hrál v B&W a jeho jméno jsem ještě nezjistila.
No a mamka na to chvíli zírá a pak prohlásila něco ve smyslu: "to jsou takové holčičky... Takoví roztomilí... A ještě hrajou takové role... Eeee... Chci říct... Jseš si jistá, že chodí s holkama?" (něco podobného prohlásila již dříve na jednu společnou fotku Takkuna a Doriho)
Já se jen ošívala, a jelikož se ve mě probudila spící yaoistka, mohla jsem se jen v duchu smát... Ale řekněte mi, jak může někdo tvrdit, že například Ruito nebo Dori vypadají jako holka? U Takkuna se nedivím ničemu, přece jenom hrál Grella, že... (Až mamce pustím Kuromyu 2, tak nevím, nevím, co mi na Takuyu řekne...)

Ještě jsem k tomu chtěla podotknout, že mamka, strašně zvědavá, na co se to pořád s Momo-chan díváme, viděla Frogs 2007 a Black & White.

Na B&W jsem se s mamkou dívala někdy minulý týden, a chtěla jsem slyšet její názor. Přece jenom, nezávislý, Takkunem nesfanatizovaný nadhled na věc. Jediné, co jsem z ní dostaly bylo, že to bylo pěkné.
Když jsme se dívaly, tak jsem se nenápadně snažila sledovat její reakce. Po většinu času se tvářila strašně vážně. Tak nevím, zda byla tak soustředěná, znuděná, nebo co.
Smála se okama růžím. Dokonce měla i nějaké poznámky. Pak byla celou dobu strašně vážná, akorát na scénu, kdy Kuro drží Shira v náručí, se potutelně usmívala. (Pak kde se berou ty její teorie...) :D

A jen tak mimochodem, přišla ještě někomu jinému, než jen mě, vtipná scéna s "věcí na led"? Jak se někde na začátku démoni rozhodli parodovat anděly a šéf rozděloval role, a Soichi byl pasován na věc, ve které je led.
Mě to totiž připadá strašně moc vtipné.

Teď jsem si vzpomněla na jednu kravinu.
Včera večer, někdy kolem desíti, jsem vlezla na blog Mizutovi Koukimu (náhodně objeven). Poslední článek přidán 30.7 2011
Vzhledem k tomu, že u nás bylo ještě 29., tak to bylo takové... Divné.

Dovolila jsem si opičit se po Kláše a spol., a koupila jsem si taky klobouk. :D 100% je pánský, ale nemůžu říct, že by mě to jakkoli štvalo :D

To by mohlo být vše
じゃ

Žádné komentáře:

Okomentovat